Kostel Nanebevzetí P. Marie, původně pozdně gotická stavba (snad jednolodní), barokně přestavěný roku 1631, má presbytář ukončený pěti stranami osmiúhelníku, s mohutnými opěráky, bdélnou loď rovněž s opěráky ( snad zamýšlené dvojlodí) nadstavěnými až po podstřešní římsu, okna obdélná, půlkruhem klenutá ( jedno zaslepené gotické okno je v ose presbytáře), bez šambrán. akristie je nová po jižní straně. Věž je přestavěna k západnímu štítu, ukončena zděným kuželem střechy, nad římsou má nástavbu atiky se čtyřmi malými jehlanci v rozích, zvonicové patro s okenicemi obloukem klenutými na maltovou římsu a jednoduchou šambránu. Přední hrany jsou skoseny a ve zvonicovém patře podříznuty. Prostory věže jsou osvětleny štěrbinami ve zdivu. Věž tak připomíná radniční věž v Boskovicích (z roku 1566). Boční vchod do kostela byl zazděn roku 1852. Vysoký gotický zaklenutý vítězný oblouk odděluje loď s klenutou valenou klenbou se styčnými lunetami na přízední pilíře. Taková je klenba i v presbyáři. Ten má na epištolní straně pozdně gotické sedile, v rámu dva trojúhelníkové štíty s kýlovými obloučky a trojlistými ozdobami. Jsou asi z konce 15. století.
Hlavní oltář má dřevěné retabulum se dvěma sloupy a čtyřmi pilíři, nesoucí kladí a římsu nad prostřední nikou s plastikou Nanebevzetí. Po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla. Nástavec s křížem má po bocích sochy sv. Vavřince a Štěpána. Ještě roku 1906 zde byl obraz sv. Trojice a menší obraz Nanebevzetí (dle Vlastivědy Moravské). Boční oltáře sv. Josefa a P. Marie Lurdské jsou novějšího data. Kazatelna je z poloviny 19. století. Má na stříšce sochu sv. Michaela a čtyři drobné plastiky andělů z druhé poloviny 17. století. Obraz sv. Barbory na zdi presbytáře je
lidová práce z roku 1860. Pokladnička u vchodu je z druhé poloviny 15. století. Zvon z roku 1760 je od Jiřího Scheichela ze Znojma.
Stálky patřily k majetku hradu Frejštejna, jehož trosky jsou nad vesnicí Podhradí. Fara se zde připomíná k roku 1493, tehdy byly hrad a panství předány od krále Vladislava Jagellonského Wolfgangu Krajířovi z Krajku. Do jeho rukou přešlo i panství hradu Cornštejna. Patronát se připomíná k roku 1563,1612,1628. Od roku 1560 se zde šířilo luterství. Po přestavbě kostela tu v
roce 1631 konal bohoslužby farář z Vratěnína, v roce 1641 je doloženo působení vlastního administrátora. V roce 1657 místní patron nově uspořádal beneficium. Byla postavena nová fara, která měla dobré louky a pole, a byl upraven desátek z Frejštejna a Stálek. Při visitaci v roce 1662 bylo zjištěno, že kostel je v dobrém stavu a byl konsekrován. Měl tři oltáře (boční sv. Františka a sv. Trojice). V kostele byl svatostánek, stříbrný kalich, dva prostřední zvony, u kostela pak byl hřbitov. V osadě bylo dvě stě duší, všichni katolíci. Kostel pak byl nějakou dobu opuštěn. Nová zpráva z roku 1672 říká, že kostel není konsekrován, má věčné světlo, monstranci, kalich ze stříbra, ciborium, šest ornátů a nově postavenou faru. Poté již fara mívala vlastní duchovní správce. Po vysídlení obyvatel německé národnosti byly Stálky administrovány ze Šafova, od roku 1960 ze Starého Petřína a od roku 1996 farním týmem z Vranova. Bývalá farní
budova se stala zříceninou, byla zakoupena rakouskou občankou a opravena. Farní tým dostal pro farní účely jiný dům.