Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie > Kostel Nanebevzetí P. Marie

Kostel Nanebevzetí P. Marie

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE

Kostel Nanebevzetí P. Marie, původně pozdně gotická stavba (snad jednolodní), barokně přestavěný roku 1631, má presbytář ukončený pěti stranami osmiúhelníku, s mohutnými opěráky, bdélnou loď rovněž s opěráky ( snad zamýšlené dvojlodí) nadstavěnými až po podstřešní římsu, okna obdélná, půlkruhem klenutá ( jedno zaslepené gotické okno je v ose presbytáře), bez šambrán. akristie je nová po jižní straně. Věž je přestavěna k západnímu štítu, ukončena zděným kuželem střechy, nad římsou má nástavbu atiky se čtyřmi malými jehlanci v rozích, zvonicové patro s okenicemi obloukem klenutými na maltovou římsu a jednoduchou šambránu. Přední hrany jsou skoseny a ve zvonicovém patře podříznuty. Prostory věže jsou osvětleny štěrbinami ve zdivu. Věž tak připomíná radniční věž v Boskovicích (z roku 1566). Boční vchod do kostela byl zazděn roku 1852. Vysoký gotický zaklenutý vítězný oblouk odděluje loď s klenutou valenou klenbou se styčnými lunetami na přízední pilíře. Taková je klenba i v presbyáři. Ten má na epištolní straně pozdně gotické sedile, v rámu dva trojúhelníkové štíty s kýlovými obloučky a trojlistými ozdobami. Jsou asi z konce 15. století.

Hlavní oltář má dřevěné retabulum

Hlavní oltář má dřevěné retabulum se dvěma sloupy a čtyřmi pilíři, nesoucí kladí a římsu nad prostřední nikou s plastikou Nanebevzetí. Po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla. Nástavec s křížem má po bocích sochy sv. Vavřince a Štěpána. Ještě roku 1906 zde byl obraz sv. Trojice a menší obraz Nanebevzetí (dle Vlastivědy Moravské). Boční oltáře sv. Josefa a P. Marie Lurdské jsou novějšího data. Kazatelna je z poloviny 19. století. Má na stříšce sochu sv. Michaela a čtyři drobné plastiky andělů z druhé poloviny 17. století. Obraz sv. Barbory na zdi presbytáře je
lidová práce z roku 1860. Pokladnička u vchodu je z druhé poloviny 15. století. Zvon z roku 1760 je od Jiřího Scheichela ze Znojma.

Stálky patřily k majetku hradu Frejštejna

Stálky patřily k majetku hradu Frejštejna, jehož trosky jsou nad vesnicí Podhradí. Fara se zde připomíná k roku 1493, tehdy byly hrad a panství předány od krále Vladislava Jagellonského Wolfgangu Krajířovi z Krajku. Do jeho rukou přešlo i panství hradu Cornštejna. Patronát se připomíná k roku 1563,1612,1628. Od roku 1560 se zde šířilo luterství. Po přestavbě kostela tu v
roce 1631 konal bohoslužby farář z Vratěnína, v roce 1641 je doloženo působení vlastního administrátora. V roce 1657 místní patron nově uspořádal beneficium. Byla postavena nová fara, která měla dobré louky a pole, a byl upraven desátek z Frejštejna a Stálek. Při visitaci v roce 1662 bylo zjištěno, že kostel je v dobrém stavu a byl konsekrován. Měl tři oltáře (boční sv. Františka a sv. Trojice). V kostele byl svatostánek, stříbrný kalich, dva prostřední zvony, u kostela pak byl hřbitov. V osadě bylo dvě stě duší, všichni katolíci. Kostel pak byl nějakou dobu opuštěn. Nová zpráva z roku 1672 říká, že kostel není konsekrován, má věčné světlo, monstranci, kalich ze stříbra, ciborium, šest ornátů a nově postavenou faru. Poté již fara mívala vlastní duchovní správce. Po vysídlení obyvatel německé národnosti byly Stálky administrovány ze Šafova, od roku 1960 ze Starého Petřína a od roku 1996 farním týmem z Vranova. Bývalá farní
budova se stala zříceninou, byla zakoupena rakouskou občankou a opravena. Farní tým dostal pro farní účely jiný dům.