Johann Georg Grasel

loupežník, který v době napoleonských válek, t.j. počátkem 19. století, měl zde ve Stálkách jednu z několika milenek. Narodil se 20.4.1790 v Nových Syrovicích. Jeden jeho kolega ho charakterisoval:¨…mluví plyně německy a česky, je velice smělý, silný a zručný. Mezi cizíma lidma je milý a bystrý, nejraději má ženské sukně a tanec. Mezi loupežníky je přísný, při vloupáních všeho druhu neobyčejně šikovný. Přesto, že neumí číst ani psát má velice dobrou pam읨.Policejní popis zevnějšku zněl následovně: …21 roků, katolík, svobodný, zaměstnáním cihlář, údajně obchodník s obrazy, štíhlý, úzkého opáleného obličeje, hnědé vlasy, šedé oči, měří 5 stop a 6 coulů, mluví německy.

Jeho matka Regina Grasel rozená Fleischmann z Bítova měla bratrance v Šafově, kde také roku 1805 s dětmi Johannem a dcerou Annou Marií pobývala. Manžel Thomas Grasel byl vězněný na Špilberku v Brně. V té době se matka seznámila se zlodějem Bergerem zvaným¨Pringer¨, který měl za společnici dceru stáleckého rasa Eignera Annu. Piringer prozradil Grázlově matce, že plánuje loupež v rakouském Raabsu. Matka donutila tenkrát 16ti letého syna ke spoluúčasti na této ¨akci¨. A tak první loupež, které se Johann Grasel zúčastnil 18.března 1806, byla zosnována buď ve Stálkách nebo Šafově. Po propuštění z brněnského vězení roku 1810 se otec dal na obchodování s lněnými látkami a tak začal Johann loupit na vlastní pěst. Oběti loupežných, často brutálních a krvavých přepadení byli bohatí obchodníci, hostinští či kněží, ale především malí sedláci a starší ženy. Kořist tvořily látky, součásti oblečení, koně, zlaté a stříbrné mince, často také pouze ložní prádlo, tabák a potraviny. Ukradené věci prodávali mimo jiné i židovskému obchodníkovi Wolfovi Kolmanovi a Petru Mandelovi ze Šafova. V roce 1812 navštěvoval Grasel velice často Stálky. Důvodem byla 16ti letá Rosalina Eigner, dcera stáleckého rasa a sestra zmíněné Anny, která žila se zlodějem Piringerem a s kterou měl později syna.

V letech 1812-14 provedl Grasel nespočetně přepadení a loupeží většinou s třemi kumpány z nichž nejoblíbenější, ale také nejnadanější byl Jakub Fähding, pasák dobytka z Drosendorfu. Často a rychle měnili místa činu a také své pomocníky podle toho jak se orientovali v místních poměrech. Kradli koně, které při rychlých přesunech cestou prodávali a když chodili pěšky, což bylo nejčastěji, ušli za noc až 30 kilometrů. Tato skutečnost způsobila, že nejistota venkovského obyvatelstva značně vzrostla, přičemž veškerá přepadení byla bezezbytku připisována Graselovi. Začalo se oněm mluvit jako o čaroději, protože ve stejný den a daleko od sebe byl někdo přepaden nebo vykraden. Myslelo se, že se jedná o velikou bandu přebývající v lesích, která ohrožovala obrovskou oblast mezi Jindřichovým Hradcem, Hornem, Táborem a Znojmem. Ale postupně ztrácí své pomocníky, většina jich je ve vězení nebo mrtví. On sám byl několikrát uvězněn, ale vždy se mu podařilo prchnout a tak koncem listopadu 1814 provedou Grasel a Fähding své poslední krádeže. Po nočním 42 kilometrovém pochodu se jim podařila v Maissau velká kořist. Den nato přepadli mlýn v Gross-Weikersdorfu kde ukradli šatstvo v hodnotě přes 2.000 Guldenů. S velkou námahou dopravili kořist koňským povozem k pohodnému v Autendorfu-Drosendorf. Příjezd povozu ale neušel pozornosti místních, kteří to ohlásili na zámku. Již hodinu po příjezdu je překvapí soudní prohlídka. Kořist hodili do krmítka ve stáji a tak unikla pozornosti úředníků. Grasel se schoval do skrýše pod prkna podlahy, ale Jakuba Fähldinga chytili a odvedli na zámek v Drosendorfu. Vánoce 1814 strávil Grasel u pohodného ve Stálkách kde asi také počal s Rosalií jejich dítě, které se na podzim 1815 narodilo. Celou zimu zůstal u Eignerů ve Stálkách a když se mu potom Salerl svěřila, že je těhotná, věnoval jí 130 Guldenů za které si pořídila domek v Aalfangu, kam se v létě se sestrami a otcem přestěhovala. Grásel ji tam často navštěvoval.

Únoru byla ne jeho dopadení vypsána odměna 1.000 Guldenů a tak se přesunul do jižních Čech, v Praze se nechal naverbovat do vojska, po šesti týdnech ale desertoval a vrátil se do Waldviertelu. Do Stálek se schovat nemohl, protože pohodného Eignera mezitím zavřeli, toulal se krajem, pomáhal na statcích a začátkem října se setkal s Rosalií a jejich novorozeným synem. Příležitostně se uchylovali k sedlákům, ale bylo plno vojenských hlídek a tak se Salerl vrátila se synem do Stálek a Hans Jörg táhl dál.

19.listopad 1815 byl pro Grásela osudový. Pomocí lsti a zrady jedné zlodějky byl večer vylákán do hostince v Mörtersdorfu, kde byl v jednu ráno 20. listopadu zezadu řepaden, spoután a odvezen do Hornu a přes Stockerau do Vídně.

Při procesu ve Vídni, který trval přes dva roky, bylo obviněno 66 osob z nichž hlavní osobou byl Grasel. Vojenským soudem byly potom vyneseny tři rozsudky smrti nad Fähdingem, Stanglem a Graselem. Poprava oběšením se konala před vídeňskými hradbami na vojenském cvičišti 31.ledna 1818 za veliké účasti hlavně vídeňských žen.

J.G.Grasel a jeho pomocníci Jakub Fähding a Ignác Stangl na popravišti ve Vídni 31.ledna 1818.